Distal vaginal agenesis

Cíl: Popis symptomatiky, diagnostiky a operační léčby vzácné vrozené vady ženského genitálního systému - distální vaginální ageneze. Typ studie: Kazuistika. Pracoviště: Porodnicko-gynekologická klinika, FN a LF UP Olomouc; Ústav pro péči o matku a dítě, 3. lékařská fakulta UK, Praha. Vlastní pozorování: U dvou pacientek ve věku 16,5 a 15 let byla na Porodnicko-gynekologické klinice v Olomouci v letech 2018 a 2019 diagnostikována vrozená vývojová vada pochvy - distální vaginální ageneze. Byla provedena klinická a ultrazvuková diagnostika (v jednom případě magnetická rezonance pánve) a indikována operační léčba - distální kolpoplastika (kolpostomie). Závěr: Distální vaginální ageneze je ojediněle se vyskytující chirurgicky dobře léčitelná vrozená vada vývoje pochvy s dobrou prognózou. Kombinace zobrazovacích metod umožňuje přesnou diagnostiku, adekvátní terapii a stanovení prognózy.

Diagnosis of endometriosis 1st part - Overview of diagnostic approaches

Cíl studie: Shrnutí současných poznatků a trendů v oblasti diagnostiky endometriózy. Typ studie: Literární přehled. Název a sídlo pracoviště: Centrum pro komplexní léčbu endometriózy a Onkogynekologické centrum, Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Praha; Department of Gynaecology and Obstetrics, Burton Hospitals NHS, UK. Metodika: Systematický přehledový článek. Výsledky: Diagnóza endometriózy v primární péči je stanovena na podkladě anamnézy, fyzikálního vyšetření a základního ultrazvukového vyšetření, které zobrazí přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky srůstů. Použití krevních či močových biomarkerů se nedoporučuje. Pacientky s podezřením na přítomnost endometriózy by měly být odeslány do specializovaného centra léčby endometriózy, kde jsou k dispozici zkušení sonografisté anebo radiologové v rámci expertního ultrazvuku anebo magnetické rezonance a specializovaný chirurgický tým. Vysoká diagnostická přesnost obou zobrazovacích metod nepodporuje rutinní využití laparoskopie v diagnostice endometriózy, může však být zvažována k vyloučení povrchové anebo extrapelvické endometriózy u symptomatických pacientek s negativním nálezem při zobrazovacích metodách. Závěr: Během základního ultrazvukového vyšetření by ošetřující gynekolog měl být schopen zobrazit přítomnost endometroidních cyst, adenomyózy a nepřímé známky adhezí a na základě ultrazvukového nálezu anebo typických symptomů odeslat pacientku do centra pro léčbu endometriózy. Expertní ultrazvukové vyšetření pánevní endometriózy je obvykle dostupné ve specia-lizovaných centrech léčby endometriózy. Vzhledem k vysoké diagnostické přesnosti ultrazvuku, jeho běžné dostupnosti v gynekologii, nižší ceně a absenci kontraindikací ve srovnání s magnetickou rezonancí je ultrazvuk metodou volby v zobrazení rozsáhlé pánevní endometriózy, zatímco magnetická rezonance je využívána jako metoda druhé volby v obtížných případech.